František Musil (1852–1908): Sonata Solemnis pro varhany – I. Allegro

Anonymus (14. století): Chanconetta Tedesca

Erik Satie (1866–1925): 3. Gymnopédie

Anonymus (17. století): Hanácké tance

František Musil (1852-1908): Sonata Solemnis – II. Kánon

Jan Rokyta (1969*): Kharod

György Kurtág (1926*): Játekok (výběr)
Hlas v dálce
Květiny a bodláky pro S.W.
Hommage à Farkas Ferenc

Jaroslav Tůma (1956): Varhanní improvizace

Igor Stravinskij (1882-1971): Valčík pro děti

lidová (arr: Jan Rokyta): Doina z Transylvánie

František Musil (1852-1908): Sonata Solemnis – III. Fuga

Jaroslav Tůma & Jan Rokyta: Improvizace na lašské téma

Jan Rokyta je mistr cimbálu, který nezná hranice. Od folklóru po soudobou klasickou hudbu prošel světovými scénami a spolupracoval se špičkovými soubory jako jsou Wiener Philharmoniker nebo Concertgebouworkest. Jeho hudební cesta začala v rodinné tradici a pokračovala až k unikátním projektům. Premiéroval díla nizozemských skladatelů, vystupuje na prestižních festivalech staré hudby, je zaníceným propagátorem šíření lidového zpěvu mezi dětmi a mládeží a miluje improvizaci a neotřelé hudební dialogy. Jako umělecký vedoucí Ensemble FLAIR čerpá inspiraci z Janáčka i moravské lidové hudby. A když nehraje? Degustuje! Jan Rokyta je držitelem prestižních vinařských titulů a učí na Pražské vinné akademii. Možná právě proto dokáže hudbu servírovat s takovou noblesou – jako výběrové víno.

Jaroslav Tůma je špičkový varhaník, cembalista a pedagog, který mistrně ovládá nejen klávesy, ale i umění improvizace. Koncertuje po celém světě, nahrál desítky alb a jeho záběr sahá od renesance po 21. století. Jeho vášní jsou historické nástroje – varhany, cembala, klavichordy a kladívkové klavíry – na kterých oživuje hudbu dávných mistrů. Zasvětil život nejen interpretaci, ale i předávání tajemství historických klávesových nástrojů. Je profesorem na pražské AMU a vede dnes již legendární kurzy Mekka varhaníků, kde učí mladé hudebníky kouzlit s pedály na historických i moderních nástrojích po celé republice. A když nehraje? Pomáhá zachraňovat varhany, podílel se třeba na obnově barokního skvostu v Plasích nebo v nedaleké Horní Polici.

Jako historik se věnuje Sudetům, ztraceným příběhům a oživování místní literatury, jako Moos Loos přetváří severočeskou krajinu do syrové poezie. K hudbě má amatérský muzikant Tomáš Cidlina blízko odmala. V mládí rebeloval v punkové kapele Pokřivená pravda, kde zpíval, bubnoval a psal texty. K psaní textů pro hudbu se vrátil před několika lety, kdy zpracoval libreto skladby Domov / Heimat slovenské skladatelky Ľubici Čekovské. Libreto skladby uvedené v roce 2021 na festivalu Lípa Musica, ve kterém sledoval minulost a současnost někdejších Sudet, v něm otevřelo stavidla a začal psát další texty – zvukomalebné obrazy severočeské krajiny, melancholie i surové krásy života.

Further Down je sólový hudební projekt klavíristy Davida Tichého z Nového Boru. Počátky jeho hudebních aktivit sahají do novoborské ZUŠ, současně byl už od dětství aktivní i v několika lokálních kapelách, v nichž hrál na klávesy a syntezátory. Během studia na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze slavil úspěchy na alternativní hudební scéně především jako člen kapel Manon Meurt a Chief Bromden. Zatímco s nimi objíždí světová pódia a sklízí nominace na ceny Anděl, jeho sólová tvorba míří hlouběji. V projektu Further Down vrství analogové syntezátory, obskurní hlukové krabičky i kazetové pásky do hypnotických zvukových krajin. Někdy melancholie, jindy disharmonie – ale vždy zážitek. Kombinace osvědčených syntezátorových zvuků a kostelních varhan bude pro Davida premiérou.

Jiřina Marešová dokáže s varhanami něco, co zvládne jen hrstka hudebníků – tvořit hudbu v přímém přenosu. Jako jedna z mála českých varhanic se specializuje na varhanní improvizaci, nejnáročnější disciplínu, která vyžaduje hudební genialitu i odvahu. A v tom exceluje! Už během studií na HAMU u fenomenálního Jaroslava Tůmy si vydobyla své místo mezi elitou a v mezinárodních improvizačních soutěžích se umisťovala jako jediná žena. Improvizace je jejím živlem, ale rozhodně není její jedinou doménou. Hraje mistrovsky starou i soudobou hudbu, je vyhledávanou komorní hráčkou a spolupracuje s předními orchestry i sólisty. Kromě toho neustále hledá nové cesty – propojuje varhanní hudbu s poezií, výtvarným uměním, tancem i divadlem, čímž vytváří neopakovatelné umělecké zážitky. Od r. 2020 takových velkých projektů umělecké varhanní improvizace realizovala hned několik. Inspirací jí byly Staré pověsti české, Malý princ, haiku nebo třeba Proměna Franze Kafky. Jako pedagožka předává své zkušenosti dalším generacím na HAMU i v rámci programů České filharmonie.

Původně vystudoval biologii, pak patnáct let zpíval ve Schole Gregoriana Pragensis, přidal studium zobcové flétny a staré hudby, aby se nakonec ponořil do tajů improvizace, která se stala jeho hlavním hudebním jazykem. Se svou zobcovou flétnou, klarinetem, hlasem a loop stationem tvoří hudbu v přítomném okamžiku – neopakovatelné tady a teď. Spolupracuje s varhanicí Jiřinou Marešovou v duu Terra Incognita, kde nechávají hudbu plynout a vznikat bez pevného scénáře. Vedle toho propojuje svůj hlas a nástroje s tancem, poezií i psychoterapeutickým vhledem do lidské duše. A když není na pódiu? Jako producent klasické hudby v Supraphonu stojí za mnoha prestižními nahrávkami. A možná jste se s ním už setkali, aniž byste to tušili – podílel se totiž na tvorbě učebnic Flautoškola a Klavihrátky, podle kterých dnes hrají vaše děti v ZUŠ.

Mons. Stanislav Přibyl je člověk mnoha zájmů, neuvěřitelného rozhledu a nevyčerpatelné energie. Kromě teologie vystudoval finance a management, nyní se ponořil do studia dějin umění, kde se věnuje osobnosti arcibiskupa Jana z Jenštejna. Široký rozhled a smysl pro detail mu pomáhají nejen v duchovní službě, ale i v péči o kulturní dědictví – důkazem je rozsáhlá rekonstrukce poutního místa v Horní Polici, která pod jeho vedením zachránila jeden z barokních skvostů severních Čech. Spojuje svět víry, umění a praktických řešení s neobvyklou lehkostí. Když chce načerpat energii a inspiraci, usedá k varhanám nebo bere do ruky fotoaparát, aby zachytil krásu architektury a života kolem sebe.

Taťána Roskovcová

I když folklór stál u počátků Taťániny hudební cesty, sahá rozpětí žánrů mnohem dál: přes world-music, muzikál, jazz až po klasickou hudbu. Slyšet jste ji mohli coby vokalistku Karla Gotta, s Melody Makers nebo v dámském vokálním triu Prime Time Voice. Své bohaté zkušenosti předává studentům Pražské konzervatoře.

Jitka Novotná

Vystudovala muzikologii, němčinu a hudební výchovu na Masarykově univerzitě. Působí v Českém rozhlasu jako moderátorka, autorka a dramaturgyně. Externě spolupracuje i s Českou televizí. Vedle moderování koncertů a kulturních událostí se realizuje jako scenáristka dokumentů a autorka knih rozhovorů.

Petr Valášek

Basklarinetista a tenorsaxofonista působící v Orchestru Karla Vlacha. Je členem souboru Clarinet Factory a vyučuje hru na saxofon na Konzervatoři v Plzni. Jeho všestrannost a improvizační schopnosti ho činí vyhledávaným hudebníkem napříč žánry.

Ondřej Roskovec

Fagotista, absolvent Pražské konzervatoře a HAMU. Od roku 1993 je členem České filharmonie, kde je 1. hráčem a vedoucím skupiny fagotů. Spoluzaložil komorní soubor Afflatus Quintet, s nímž získal prestižní ocenění na mezinárodní soutěži ARD v Mnichově.

Jan Keller

Violoncellista, člen České filharmonie a řady dalších uskupení, učí na Konzervatoři Jaroslava Ježka. Velmi rád se věnuje hudbě komorní, ale důležitou protiváhou k hudbě „klasické“ je pro něj vystupování s jazzovými formacemi, kde může střídat violoncello s baskytarou. Slyšet jej můžete v kapele Noční optika nebo v jazzovém kvartetu Jany Koubkové.

Henry Eccles (1670–1742): Ground

Bartolomeo Montalbano (1598–1651): Sinfonia quarta, Geloso

Skotské barokní melodie: Braes of Ballandine – Killicrankie – Johnny Cope

Niel Gow (1727–1807): Lament for the Death of his Second Wife

Nicola Matteis (1670–1713): Aria amorosa and Ground

Henry Purcell (1659–1695): Ground

Thurlogh O´Carolan (1670–1738): Lament for Terence MacDonough, Quarrel with the Landlady

Thomas Linley (1756–1778): Houslová sonáta A-dur, Adagio

Thurlogh O´Carolan – Irské barokní melodie: Carolan´s Cup – Sheebeh and Sheemore – All alive – Sackow´s Jig

Anonymní uherské barokní melodie

Filip Dvořák žil v Chotěboři, Brně, Štrasburku a v Horátvi. Byl dítětem, studentem, učitelem, manželem, otcem. Dnes je opět studentem, učitelem a stále otcem. Nepřetržitě cembalistou – hudebníkem a cembalářem.

K cembalu a autentické interpretaci staré hudby zamířil po studiích klavíru na konzervatoři. Je vyhledávaným hráčem bassa continua a zakladatelem barokního souboru Hipocondria Ensemble. Spolupracuje s mnoha soubory staré hudby jako například Musica Florea, Ensemble Inégal. Vyhledává rovněž hudební žánry na pomezí stylů. Je členem jazz-barokní formace Transitus Irregularis. V cembalářské dílně Františka Vyhnálka dodává nástrojům poslední hudební tečku. Občas se ztratí i v poezii.

Jiří Sycha se narodil v Gottwaldově, později žil ve Zlíně, studoval v Kroměříži a Trossingenu. Nyní žije v Táboře. Je houslista, učitel, skladatel, dirigent, zahradník, tramp, horolezec, manžel a otec.

Na kroměřížské Církevní konzervatoři studoval housle, skladbu a dirigování. Poté pokračoval ve studiu barokních houslí na Staatliche Hochschule für Musik Trossingen. Kromě koncertní činnosti se soubory staré hudby se věnuje pedagogice a interpretaci moravského folklóru. V Táboře, kde se nakonec usadil, vede Symfonický orchestr Bolech a od roku 2009 je dramaturgem série koncertů Táborský triptych. Ve svérázné dvojici s Filipem Dvořákem ukazují, že stará hudba nikdy nezestárne.